Tak a máme tady jedno pokračování… Díky distributorovi zesilovačů Bugera (tedy firmě Audiopro skutečně díky!) jsem dostal možnost otestovat další z řady – po 333xl tak přišla na řadu Bugera 6262. Pokud jste článek o 333xl nečetli, raději si ho přečtěte, budu to brát trochu jako pokračování, abych to nepsal všechno znovu – některé informace by se opakovaly – a hlavně budu srovnávat vlastnosti a zvuk obou koňů z jedné stáje.

Bugera 6262 je ve svém základě dvojkanálový lampový zesilovač s výkonem 120W, nožním ovládáním, efektovou smyčkou, digitálním reverbem a koncovými lampami 6L6, které jsou vyměnitelné za EL-34, pokud budete mít chuť si přidat do zvuku víc „british“ soundu.

Ovládací prvky

Zesilovač je dvojkanálový s oddělenými korekcemi pro čistý a zkreslený zvuk, odděleny jsou také ovladače Presence, což nebývá běžné. Čistý kanál má přepínání Clean / Crunch, takže ho nemusíte používat pouze na čistě a lehce „nakřápnuté“ zvuky, ale i slušně nadrivovaný doprovod a decentní sóla. Clean kanál má i přepínač Bright, který přidáte trochu výšek na vstupu předzesilovače, čistý má tak zvonivější charakter a crunch je víc „crunchy“. Třípásmové korekce, ovladač Gain, Presence a Master jsou tedy oddělené pro čistý a zkreslený kanál. V předzesilovači najdete víc elektronek, než v ostatních zesilovačích Bugera. Oproti 6260 máte víc ovládacích prvků a možností na čistém kanálu, tím se obecně odlišují obě verze. U zkresleného kanálu je pak větší počet aktivních prvků oproti řadě 333 znát na zkreslení – které je větší, než u řady 333.

Efektová smyčka

Efektovou smyčku můžete zapínat pomocí nožního pedálu, na rozdíl od modelu 333 nemá ale regulace vstupního a výstupního napětí, nemůžete jí tedy použít jako Boost na sóla (bez použití dalších krabiček).

Reverb
Digitální reverb má stejně jako u 333 pevně dané parametry, ovládání množství reverbu ve zvuku je samostatné pro oba kanály, navíc je reverb ovladatelný nožním pedálem.

Nožní přepínač umožňuje přepínat kanály, reverb a efektovou smyčku. A je stejně jako u 333xl v ceně.

Na rozdíl od 333xl nemá tedy ani 3 kanály, ani noisegate, ani chytřejší efektovou smyčku.

Tak to je pro úvod asi všechno, pojďme se podívat hlavně na zvuk, protože jak jistě víte, tak se mi 333xl moc a moc líbila (a nebyl jsem sám).

Zvuk
Od prvního zapnutí bylo jasné, že je to úplně jiná hlava, než 333xl.
Charakter zvuku je trochu jiný, korekce a Presence fungují na jiných frekvencích (někdy i výrazně). Obě hlavy jsem měl na sobě a přepínal jednu a druhou, abych byl schopen porovnávat. Testoval jsem zvuk jak při snímání do pultu, tak i při hře jen tak ve zkušebně.

Zkreslený kanál

Chová se to prostě jinak, než 333xl. Má větší zkreslení, zvuk je výrazně „přeelektronkovaný“. Co tenhle termín znamená? Poprvé jsem ho slyšel kdysi od Zdeňka Šikýře ve Studiu Hostivař, když mu před lety někdo poprvé přinesl Peavey 5150 a mořili se se zvukem a pořád to nebylo ono.

Zdeněk říkal, že mu to přišlo právě hodně přeelektronkované, velké zkreslení, ale tón už je jakoby sevřený v množství elektronek, kterými musí projít a hlavně filtračními prvky, které utvářejí a formují cestu mezi velkým množstvím prvků. Zkreslení je tak značné – můžete si bez problémů nakroutit brutálnější zvuky, než na 333xl, ale trochu za to platíte ve feelingu a v tom, že se to trochu víc slévá, míň to „řízně“ (tím ale nemyslím zvuk jak pila z tranzistorů). Otázka je, jestli „feeling“ řešíte nebo ne. Jsou to ty reakce na trsátko, jak vám to bere nakváknutí tónu, když ho děláte ručně, jak se to chová, pokud jdete dolu s hlasitostí na kytaře a jak se vám třeba daří hrát si na Jeff Becka, pokud se pokusíte hrát prsty… Získáváte ale nekompromisní maso pro tvrdé styly a ještě tvrdší metalové odnože, zejména sice pro doprovod, ale dobře použitelné také pro prstolamačská sóla. Můžete charakter trochu změnit osazením lampami EL-34, ale základní zvuk je zde v preampu: přehršle gainu a zkreslení, ale je to záměrné směrování 6262 jinam, než 333xl. Hodil by se ten noisegate, samozřejmě, že v signálu už máte při vyšším gainu také vyšší úroveň šumu. U zkresleného kanálu se mi zdá trochu divný typ reverbu, který je prostě nastaven ve všech Bugerách univerzálně. U 6262 bych asi čekal některé těsnější / kratší reverby is třeba jiným frekvenčním průběhem, aby se zvýraznilo použití pro tvrdé styly.

Čistý / crunch kanál

Funguje. Při přepnutí Crunch/Clean na čelním panelu si musíte pro ten který styl upravit korekce a hlasitosti, není to tedy okamžitě přepínatelné, ale vzhledem k tomu, že přepínat se to dá pouze ručně, není to problém. Celkově se mi to zdá v pořádku.

Tyhle fotky vnitřku znáte z minulého článku, zde jsou ale víc na místě, protože se jedná o řadu 626x.

Jak se na to tedy hraje?

Sice jsem začal zkoušet čistý kanál, abych si udělal úvodní představu, ale záhy po přepnutí na zkreslený se ukázalo, kdo bude asi největším odběratelem a cílovou skupinou pro tenhle zesilovač: budou to kluci, kteří valí všemožné odrůdy metalu, ať již toho nebo onoho. Po určité době zkoušení jsem v podstatě opustil představu, že by se na tom dalo nakroutit něco podobně sametového, jako na 333xl, spíš se mne 6262 pořád snažila donutit k tvrdému a ještě tvrdšímu metalovému zvuku. Je tedy také potřeba vybrat kytaru a snímače tak, aby to odpovídalo tomuto stylu a dobře do prošlo zesilovačem. U tohoto zesilovače je podle mne výběr kytary důležitější, než u 333.

Zvolit 6262 nebo tuhle 333xl?

Který z nich vybrat?
Pokud hrajete hodně tvrdě a hlavně se snažíte o brutálnější zvuk, bude 6262 pro vás asi lepší, než 333xl. Pokud ale chcete univerzální zesilovač pro různé styly, zesilovač který má komfortní ovládání a zvuk, na který jsem schopen napodobit Jeff Becka i hrát metal, zahrát si čisté blues i razantní AC/DC, prostě pro všechno ostatní je podle mého přesvědčení nejlepší volbou z řady 333xl. I já jsem se proto rozhodl si jednu 333xl pořídit.

Řada 6262 má jednodušší ovládání, ale někdy je to otázka luxusu a ten na 333xl rozmazluje. A přepínače HL pro nabuzení v nižších středech jsou také příjemné a pomohou tak eleminovat jednodušší předzesilovač (tedy co se počtu stupňů – pravděpodobně – týče).

Osobně zatím vynechávám z povídání a testování modely 6260 (jako 6262, ale jednodušší čistý kanál) a 333 (podobný modelu 333xl, ale bez ovladače Presence, bez HL přepínačů, bez Noise gate… má lampy 6L6). Oba testované mi připadají zajímavější.

Bedny a reprobedny

Klasický problém. Reprobedna je mnohem podstatnější, než si řada kytaristů myslí a může ovlivnit zvuk někdy víc, než vlastní zesilovač.

Testoval jsem 6262 na svoji bednu se Celestion Vintage V30 a na 4×12 reprobednu Behringer 412S, které si perfektně rozumí s 333xl. U řady 6262 si ale nejsem jist, jestli by nestálo za to zkusit ještě nějakou jinou. Tyto bedny mají samy trochu „Presence“, který se perfektně snášel s korekcemi na 333xl, bohužel řada 6262 má korekce a hlavně ovladač Presence laděn trochu jinam. Myslím, že by stálo za to zkusit jinou bednu, která bude mít jiné repro a bude mít méně výrazný zvuk ve vyšších středech. A možná by stálo za to zkusit i původní bednu Bugera 412H, kterou jsem bohužel již vrátil. Zde tedy záleží hodně na stylu, na který budete 6262 mít a vyberte si reprobednu tak, aby si to sedlo nejenom s Bugerou, ale i se stylem… (ale samozřejmě, že to hraje i s V30, ale myslím, že by stálo za to ještě trochu hledat. Co třeba repro EV12L?)

Závěry a uzávěry

Myslím, že z toho, co jste před chvílí četli, je jasné, že já bych volil vlajkovou loď 333xl. Vyhovuje mi pro maximální počet stylů a zvuků, ve kterých se pohybuji. Naštěstí ale neděláme všichni stejnou muziku a i hrajeme jinak. Pokud je na vás 333xl moc akademická, zkuste 6262. Já bych možná zvolil pro 333xl termín „Bugera pro dospělé“. Je tam totiž řada funkcí a zvukových variant, které spíše ocení starší hráči, zatímco 6262 je v řadě případů řežba, která nezná bratra. (A myslím si to, že je na tvrdší styly lepší i přes to, že na ní hrají i kytaristé, kteří hrají blues.)

Problémy? Ať se technici moří…

Testovací Bugera 6262 fungovala dobře, pouze předpětí koncových elektronek bylo zbytečně „drsně“ nastaveno, bylo to nad hranicí proudu, který by měly 6L6 správně snášet. Ale od toho máte jednak nastavovací body a trimry za zadní mřížkou, jednak i naši technici potřebují práci a výdělek pro rodiny.

A tak zbývá na závěr z mého pohledu největší problém: dostupnost.

Zesilovačů Bugera je v toto chvíli (8/08) u nás žalostně málo, bohužel nejhůř na tom je asi řada 333xl, která navíc podle mého prochází drobným vnitřním upgradem, který opozdil další dodávky. Snad přijdou dřív, než v půlce roku 2009, kdy se očekává nová řada Bugera zesilovačů. Podle současných informací by se měly objevit v obchodech koncem září.

[Show as slideshow]

12►