Uli Behringer mne i po těch letech, co je v hudebním průmyslu, občas překvapí. Když jsem se dozvěděl, že chystá lampové zesilovače, myslel jsem, že to bude takový ten čínský model, který v posledních dvou letech na vás v akcích německých musikhausů křičí za cca 8-10 tisíc (no… v Čechách občas za 16). Založil pobočku se jménem Bugera a o přípravě dávali vědět dlouho před vlastní výrobou. Díky firmě Audiopro u mne ale teď přistál celý bugerovský stack s jejich nejvybavenější hlavou Bugera 333XL a tak jsem se mohl konečně v reálu podívat na to, co si na nás Behringer připravil. A největší překvapení mi připravilo Audiopro, od kterého jsem dostal Bugeru na testy a kde si jí také můžete prohlédnout (a třeba i koupit), když mi říkali: „Hlavně to pište za sebe – i za cenu, že vyjmenujete všechny chyby, hlavně skutečně tak, jak to cítíte a hodnotíte. Žádný PR článek nechceme!“. Vzhledem k tomu, co jsem si musel užívat s některými českými dovozci poté, co jsem si dovolil napsat do Muzikusu trochu kritiky, je to věc skoro neslýchaná… No a tak se tedy pojďte podívat na Bugeru 333XL mýma očima.

Nejprve pár slov k firmě Bugera.
Je neuvěřitelné, co se v českých internetových obchodech vyskytuje za bláboly. Když jsem si dělal před psaním rešerši, našel jsem u Bugery velmi zvláštní popisy.

Např. Audiotek (ale i další) píše: „Anglická firma Bugera představuje pestrou paletu svých zesilovačů…. Lampové zesilovače a komba jsou ručně dělány v manufaktuře podle evropských a amerických norem, což nám přináší nejkvalitnější součástky a nejlepší kvalitu…“

Tak tohle je město, kde v Karibiku má oficiální sídlo Bugera

Chápete ty nesmysly?

– Bugera je firma, kterou založil německý Behringer, vyrábí v Číně a kvůli penězům je registrovaná nikoliv v Anglii, ale v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, jukněte do Wikipedie, kde to v Karibiku je.

– Na Bugera zesilovače se strašně dlouho v Německu dělaly předobjednávky, podle mne z toho důvodu, aby se dala spustit linka, která sníží ceny. Bugera na stránkách sice uvádí, že jsou zesilovače dělány ručně, ale chtěl bych vidět, jak ručně pájí ten digitální reverb… Samozřejmě vlastní montáž desek s plošnými spoji do zesilovačů a propojení je pochopitelně děláno ručně. Uvnitř zesilovače je ale ta příprava a továrna vidět.

Kvalita výroby
Jedním ze zásadních výtek kritiků Behringera je kvalita výroby. Podle mne je to trochu nafouknutá bublina, když se podíváte na to, jak vypadá uvnitř Bugera a jak třeba Groove Tubes zesilovač (to je příklad – vyberte si nějaký jiný zesilovač z menší dílny), tak máte pocit, že Bugera je maximálně profi. Rozhodně nemám pocit bastlení či špatné inženýrské práce. O některých českých i jiných  „butikových“ výrobcích toto říci nemohu. Ale abych jen nechválil: dostal jsem na testy exemplář, který už někde po zápůjčkách jezdil, a po jednom dni mu zhasla kontrolka zapnutého stavu. Vše fungovalo normálně, jen ta žárovička ne. Nepředpokládám ale, že se jedná o nějaký základní problém, žárovičky zvuk obvykle nedělají.

K výběru komponentů: Uli Behringer říká, že zpoždění v přípravě nabírali třeba při výběru materiálu na trafa. Vybírali je celý rok a stále nebyli spokojeni. Z elektronek jich projde kontrolou jenom 5%…

Tak takto vypadá Bugera uvnitř. Není to moje fotka, já jsem tak do hloubky nešel a vidíte, že má knoflíky z řady 6260…

Potenciometry jsou zapájeny do plošného spoje.

Design

Když jsem ukazoval Bugeru muzikantům, zůstávali kolegové docela koukat a říkali: „Tohle vážně vyrábí Behringer? Vypadá to výborně!“ Reakce na design byly jednoznačně kladné, i já musím říci, že se mi design velmi líbí a nezadá si s designem těch nejlepších a nejdražších. slyšel jsem jenom jednu výtku (spíše přání – od Semíra M.): aby vnitřek zesilovače byl modře osvětlen, jako třeba H&K. No ale to už by zase nebylo nic originálního…

Bugera 333XL
Bugera má v nabídce 4 modely zesilovačů. Od jednodušších 6260/6262 k vícekanálovým 333/333XL. Já jsem dostal na testy nejvybavenější 333XL.

Model 333XL je tříkanálový – čistý, crunch, lead, s digitálním reverbem, šumovou bránou typu DNL a regulovatelnou a přepínatelnou efektovou smyčkou. Je to prostě perfektně vybavená hlava pro požadavky většiny z nás.

Koncový zesilovač s možností snadné výměny a změny typu lamp
Jejich zesilovače mají 120 W a jsou vždy vybaveny čtyřmi výkonovými elektronkami. Zesilovače jsou připraveny jak pro EL-34, tak pro 6L6, jejich výměna je snadná a ani technik nemusí vyndávat chassis zesilovače z bedny – stačí sundat zadní mřížku, vymenit lampy, přepnout přepínač 6L6/EL-34 a pochopitelně nastavit podle konkrétních nových lamp předpětí. Z tohoto důvodu je v blízkosti lamp za zadní mřížkou potenciometr na regulaci proudu a také měřící body. Nastavení podle návodu je tak pro technika skutečně příjemné a snadné. Výměna EL-34/6L6 se podepíše na základním zvuku zesilovače a umožní vám si zvuk trochu upravit podle chuti. Moje Bugera měla 4 EL-34 a neměl jsem potřebu testovat 6L6 (i když je mám ve svém zesilovači).

Předzesilovač

Tři kanály jsou nejčastěji koncipovány jako clean/crunch/lead, zde je to podobně, ale já bych to trochu přejmenoval. Čistý je skutečně čistý – to je v pořádku, ale crunch má typický nádech britských zesilovačů a lead amerických. I na crunch kanálu můžete nastavit vysoké zkreslení třeba na britský metal. Podle mne by bylo jednoznačnější je nazvat clean/british/american.  Všechny kanály mají třípásmové korekce a hlasitost, u obou zkreslených máte nastavení zkreslení pomocí ovladače gain a možnost přidat tlačítkem HL tlak v nižších středech (neměřil jsem, ale cca 250 Hz). projeví se vám to třeba u nu-metal riffů na lead kanálu větším masakrem, ale opatrně, aby se vám už zvuk nesléval.

Noise gate
Šumová brána funguje pro kanál lead. Není tedy k dispozici pro clean ani crunch.

Funkce šumové brány se mi líbí. Možná máte v multiefektu šumovou bránu klasickou, který funguje značně nevhodně dle principu „sníží-li se signál pod úroveň X, utni zvuk“. To je samozřejmě pro řadu nuancí hry velmi nepříjemné, ne všechny brány jsou tak dobré, jak Hush od Rocktronu. V Bugeře je brána na principu DNL, tedy Dynamic Noise Limiter. Tenhle systém Philipsu ze začátku sedmdesátých let snižoval šum z pásků v magnetofonech na jednoduchém principu, že šum slyšíte v tichých pasážích, když se ale hraje naplno, je maskován užitečným signálem. V tichých pasážích se trochu stáhnou výšky a vy tak slyšíte hudbu, ale neslyšíte šum. No a tady je to velmi podobné – již žádné uříznuté tóny, žádné problémy při stažení hlasitosti na kytaře. Funguje to dle mého názoru dobře, velmi podobný systém má Behringer i na své bráně NR100, ale tam se mi zdaleka tak nelíbí…

Noise gate má jeden problém, na jehož přesnějším pojmenování pracuji – snažím se zkontaktovat s někým od výrobce. Jde totiž o to, že šumová brána by měla pracovat na crunch i lead kanálu. No a bohužel většinou pracuje jen na lead kanálu. Tam funguje dobře, ale pro crunch to není v pořádku. Nejčastěji jí využijete na lead kanálu, tak jsme jí také testovali převážně my, ale její funkce je v návodu popsána pro oba zkreslené kanály. Snažím se zjistit, jestli se jedná o nějaké firmware verze nebo o jaký problém jde, nejedná se o vlastnost jednoho kusu. Jakmile budu vědět víc, samozřejmě to sem napíšu.

Reverb
Reverb je digitální, čisťoulinký. Plně vyhovuje pro tento typ zesilovače. Navíc je tady jedna velmi užitečná funkce: reverb má nejen ovladač úrovně efektu, ale také tlačítko vypnutí a zapnutí reverbu. Zesilovač si pamatuje, jestli jste ho pro kanál, přes který hrajete, měli zapnutý. Můžete tak mít nestavený reverb jenom pro čistý kanál a zkreslené doprovody hrát bez něj. Velmi dobrá vychytávka!

Master sekce
No a pak na čelním panelu už máme jenom presence a celkovou hlasitost… To snad nemá cenu popisovat, funguje to. Upozornění: verze 333 (tedy bez xl) NEMÁ presence ovladač. To je jeden z důvodů, proč si zvolit 333xl, protože tento ovladač považuji za velmi užitečný.

Efektová smyčka
Efektová smyčka je další vychytaná funkce na Bugeře. Můžete si jí zapnout jak tlačítkem na čelním panelu, tak i nožním spínačem. Na zadním panelu ale máte u ní dva potenciometry: pro regulaci výstupu do smyčky a vstupu ze smyčky. Těchto potenciometrů ale můžete využít i když nemáte žádný zapojený efekt do smyčky: fungují jako hlasitost, můžete si tak snadno vyrobit přepínač na sóla. Proto se také přepínač smyčky jmenuje FX LOOP/BOOST.

Nožní přepínač umožňuje ovládání kanálů a spínání efektové smyčky (boost – sólo).

Pokud tedy nepotřebujete žádné další dozvuky, harmonizéry či echa, můžete mít v Bugeře kompletní řešení: 3 kanály + přepínač na sólovou hlasitost, inteligentní systém zapínání velmi kvalitního reverbu, chytrou šumovou bránu a mohutných 120 W lampové hlavy… Co chtít víc po lampové hlavě?

Zadní panel oblashuje mj. ovládání úrovní pro efektovou smyčku

Hrábněme konečně do strun!

Konec teorie, přejděme k praxi. A dopřejte mi taky chvilku pro kritiku, protože zatím jste si jí moc nepřečetli.
Zapnu poprvé Bugerovský stack – a ono to hraje, docela dobře, ale masakr se nekoná… Je to skutečně slušné, ale vzhled hlavy vzbuzoval větší naděje… Že by to nebylo tak dobré? Jelikož už mi těch testovacích aparatur prošlo rukama hodně, včetně velkého behringerova stacku (viz Muzikus někdy v roce 2005), hned jsem tušil, jak i kolegy okolo uklidnit: zapojil jsem místo bugerovské reprobedny svoji. A pak nastal ten správný masakr. Ale my si ještě uděláme odbočku k reprobednám.

Tak reprobedna mne příliš nepotěšila
(na rozdíl od zesilovače)

Když jsem kdysi v roce 2005 dostal tu první behringerovu bednu 4×12, nehrála dobře. Zvuk bych charakterizoval slovem „bláto“. Špatně se prosazoval zvuk v hlučnější kapele, špatně se podle toho hrálo, zvuk nebyl pevný a přesný. Distributor ale obratem přivezl bednu, která měla lepší reproduktory a kterou jsem mohl pochválit. Nebyla sice až tak dobrá, jako moje, ale byla normálně dobře použitelná a slušně hratelná. Reprobedna, kterou jsem dostal k Bugeře, je podle mne špatná a nemohu jí k nákupu doporučit. Levné reproduktory sice nějaký zvuk dělají, ale zbytečně si zabíjíte zvuk dobrého zesilovače. Ale naštěstí je Audiopro velmi agilní a tak mi obratem vyměnili bednu za jinou behringerovu – a ta už hrála tak, že jsem na ní mohl odehrát x hodin bez sebemenšího problému (je to ta samá, jakou mi již jednou dodali k testu pro Muzikus . Ano, doporučení přijde za chvíli, teď honem zpátky na zvuk vlastní hlavy, o tu mi jde nejvíce!

Hlava Bugera 333XL mne jedním slovem dostala. V okamžiku, kdy sem si jí zapnul do své reprobedny, která je zvukově pevná a skutečně brilantní, jsem byl chycen. Není to tak, že by každý zvuk byl nejlepší na světě, ale dohromady to hraje dobře – a za tu cenu skutečně výborně.

Čistý kanál – je skutečně čistý. To má své klady i zápory. Krásně se na něj hrají čistá kila, čistě se vybrnkává, ale zase nemáte ten teplý blues/jazz čistý zvuk. Není v tomto zvuku ta typická komprese, která proslavila některé zesilovače třeba pro blues, Bugera je německy přesná: „Chcete čistý? Tak bude jak z Arielu!“ Kdyby tak měl více tepla, dostal by ode mne víc sympatií, ale je to dobré i takto. Moje výhrady v tomto bodě berte s rezervou – je to pořád výborný zvuk, naprosto nesouměřitelný s tranzistoráky, ale i lepší než řada čistých zvuků na jiných hi-gain zesilovačích. Více tepla při „čistém“ zvuku můžete dostat třeba z některých EL-84 zesilovačů…

Crunch – hledáte Marshalla a jeho crunch? Máte ho mít. Našel jsem si tam něco jako AC/DC během vteřinky. Můžete jít i níž se zkreslením, ale také i výš a dostat se někam k britskému metalu, kdy ti Iron Maiden nebo Judas budou jak živí (jasně, že jsem si zkusil v touze po potvrzení i ty „brikety“…:-) Tento kanál je ale i velmi dobrý pro sóla, dobře reaguje na práci rukou, neslévá se. Zní fakt dobře.

Lead - to je zase něco pro ty, kteří touží po něčem jako Peavey 6505 nebo snad i Mesa Boogie. Je to prostě americký sound. Není tak živý, jako předchozí kanál, ale dostanete z něj ty správná kila na hutný metalový doprovod i tlustší sóla. Se zapnutým HL režimem už je to někdy až příliš, ale pro vás to může být to pravé, jste-li vyznavači amerických tvrdých kytar.

Do „knihy přání“ pro následující modely bych tak už mohl jenom přidat další možnosti pomocí přepínačů „bright“, které by mohly udělat někomu dobrou službu třeba na lead kanálu, ale není to výtka, jenom přáníčko. Rob Tognoni u své Bugery snížil výkon, protože pro jeho kluby bylo 120 W zbytečně moc a tak vyndal 2 lampy a přepnul výstupní impedanci, aby trafo víc zatížil (stará praxe). Docela by mne zajímalo, jestli u Bugery plánují menší verzi – ale 333XL je rockový zesilovač, kde je výkon potřeba. A jak jsem již zmínil, možná bych přivítal nějaký teplejší režim pro clean zvuk – třeba nějaký mid boost, který by dostal z čistého kanálu bluesové teplo.

Jestli bych měl po nějaké době ale jedno přání, tak druhou efektovou smyčku. Byl by to maximální luxus, ale  užitečný, protože se mi funkce přepínače efektové smyčky zdá skvělá pro sóla. A můžete tak mít ve smyčce krabičky, které si třeba v pauze našlapete už tak, jak to chcete v sóle. V tom případě by ale bylo dobré mít ještě jednu smyčku, která by byla nezávislá na tomto přepínači. Jak říkám – je to ale už výrazně nad rámec běžného zesilovače, i tak toho Bugera 333xl umí dost…

Vidíte? Copak vážně žádná kritika na 333XL? Skoro bych řekl, že ne (jenom ten gate na crunch kanálu, ale fakt vydržte, zkusím to zjistit). Když to porovnám se svojí sestavou, která by v součtu aktuálních cen byla někde u 80-90 tisíc (lampový preamp Engl, marshall konec a efekťák s MIDI kontrolérem), tak je to o slušné kvalitě zvuku, ale podstatně nižší ceně. Na sóla jsem nedosáhl na Bugeře až tak tlustého zpěvného tónu, ale na doprovod jsem měl aktuální zvuky v dostatečně kvalitě. A ten sólový byl i tak dobrý, navíc jsem nevyužíval další efekty ve smyčce a neupravoval jsem si ho až tak k obrazu svému. (Pozn.: Ještě si pohraji se zapojením EQ do smyčky na sóla, možná i smultipásmovým kompresorem… Mám také svoje oblíbené elektronky na první pozici v zesilovači, jsou teplejší a tak možná také zkusím, co to udělá.)
Tohle ale neberte jako výtky – celkový zvuk je podle mne velmi slušný a může se beze studu postavit podstatně dražším zesilovačům světových firem. Vím o některých, které podle mne jednoznačně překonává a přitom tyto stojí dvakrát i třikrát víc.

Jak hodnotili ve světě
Samozřejmě jsem si ověřoval, jestli jsem se ve svém názoru nějak nezbláznil – ono je to skutečně divné takto chválit zesilovač za „pár korun“…

V Guitar Playeru to hodnotil sám šéfredaktor a došel ke stejným výsledkům. Velmi se mu to líbilo. Podobně i v řadě dalších časopisů. Je jasné, že někde asi byla PR dohoda, ale názory se obecně s mými velmi shodují (i na Harmony Centralu). I v internetových diskuzích jsem našel velmi dobré reakce – např. od člověka, který měl v jednom okamžiku k dispozici Bognery, VH4, Peaveye a další a přesto napsal, že Bugera je vynikající. I on ale nakonec zkoušel Bugeru na jinou bednu, než tu jejich.

Správný článek musí mít správný závěr…

Pro koho je tedy 333XL?

Možná jste to již mezi řádky našli: není pro jazzmany, není pro tiché hochy, kteří doprovází šansoniérku, Bugera 333XL je typicky rockový aparát. Je to hlasitý aparát zejména pro rock a heavy metal, ale určitě pro něj najdete využití i jinde. Je to velmi kvalitní zesilovač, který dobře reaguje na vaši hru, když budete respektovat styly hry, můžete se přiblížit jak anglickým, tak americkým rockerům a to – no to se podržte – za cca 13500 korun za zesilovač. Ukažte mi nějaký podobný, já jsem ho asi ještě neviděl. A na to, že majitelé dražších zesilovačů budou říkat „No jo, Bugera je shit“ se vykašlete. Oni to tak musí říkat, víte?

Myslím, že na Bugeře můžete udělat velmi dobrý zvuk. Je to ale pouze ve vaší hlavě a rukách, jestli ho z ní skutečně dostanete. Na YouTube je řada lidí, kteří se snaží ne Bugeře něco ukázat, ale někteří si ani neumí naladit kytaru, často to nejsou úplně relevantní ukázky.

Za sebe ale mohu říci, že kdyby přišla Bugera s tím, že jí mám někde dělat promotion/prezentaci nebo hrát na jejich zesilovače, neměl bych s tím vůbec žádný problém – hraje to skutečně dobře a rozumí si to i s mýma rukama.

A ještě nějaká PS:

Doporučení reprobedny
Pro Bugeru je vhodné vybrat typicky rockovou reprobednu. Ta jejich moc nehraje, nekažte si s ní dobrý nákup zesilovače. To, že máte v bedně Celestiony (a také není Celestion jako Celestion), ještě neznamená, že bedna hraje. Je nesmírně důležité, jak je bedna postavena. Nesmí se vám hned rozrezonovat, nesmí mít zvuk, jak když praštíte do papundeklové krabice. Existuje jedna zajímavá reprobedna, která by se vám mohla hodit: Genz Benz G-flex. Tahle bedna už ve verzi 2×12 přehraje i řadu beden se 4×12 – právě z důvodů výborného návrhu a pevnosti. V Čechách se objevila u Aleximu. Je to typická rockerka, zkuste k Bugeře tuhle bednu a možná se budete divit, jak si to rozumí. Moje je G-flexu velmi podobná, ale má Celestiony V-30 (Genz Benz si reproduktory montují sami ze Celestion dílů) a možná jí mám z ještě lepšího materiálu. Ale základní návrh je shodný a měli byste tak být stejně tak spokojeni, jako já.

Na tento článek a zhodnocení reprobedny zareagoval distributor obratem a vyměnil mi pro testy reprobednu Bugera za – pro mne, který jí zná – osvědčenou bednu Behringer BG 412S s reproduktory Jensen. Byl to posun opravdu k lepšímu a tak bez jakéhokoliv problému jsem na ní okamžitě odehrál 8 hodinový session, kdy bedna absolovovala průřez styly od blues, rock i skoro i folk až ke klasickým metalovým vypalovačkám. Byl jsem spokojen, podstatně spokojenější, než s původní. Než začnete říkat, že G-flex je lepší, uvědomte si, že tato bedna stojí jen o 500 víc (tedy necelých 7000 za bednu 4×12!!!), než původní Bugera 412H (označení této a cena je shodná s Behringerem BG 412H – a hrají stejně, je to podle mne jen jiný design stejně osazeného boxu). Za cenu G-flex reprobedny máte skoro 3 Behringerovy 412 S… Takže pokud máte hluběji do kapsy, zkuste Behringer 412S! Má ještě jednu velkou výhodu oproti Bugera bedně – normální kolečka. Bugera 412H má jenom 2 vsazená do hrany bedny, bedna je tak transportovatelná jedním člověkem. Bohužel se přitom různě naklání a odírá si kování, člověk je stejně nahrben, takže se to nedá nazvat komfortním stěhováním. 412S je podle mne po všech stránkách lepší a i se mi víc líbí designově.

Moje Bugera
Podlehl jsem a jedno combo vyměnil a koupil sobě Bugeru 333xl-212, tedy combo se stejným zesilovačem i ovládáním, o jakém zde píši. Hraje výborně, pouze hned první krok byla výměna 1 repro za – jak jinak – Celestion V30. Zatím pouze zvažuji, jestli nechám jeden repro Bugera, protože kombinace 1x Bugera + 1x Celestion V30 hraje velmi příjemně. Skutečně mohu říci, že jsem podlehl, i když mi nenahrazuje (alespoň zatím) hlavní setup, mám jí pro menší akce. A kolega z kapely podle také, už 333xl hlavu objednal… (to platilodo podzimu 2009, kdy jsem Bugeru prodal, měl jsem těch zesilovačů nějak moc…)

Reakce z Austrálie
Shodou okolností tady zrovna byli (během své cesty do Wackenu) kamarádi z australských Black Majesty. Tahle power metalová formace má slušné úspěchy a to se projevilo i na tom, že se její kytaristé stali smluvními jezdci známých značek. Hanny třeba kope za Jackson a MesaBoogie. Jeho Triple Rectifier jsem tak měl možnost zkoušet vloni ve stejné místnosti, jako nyní Bugeru. Hanny si zahrál na Bugeru a reakce byly pro Behringera výborné: „Hraje to jak Mesa, má to lepší čistý zvuk a výbornou šumovou bránu. Výborný zesilovač!“ A světe zboř se – dokonce jsem dostal od něj svolení takovouto pochvalu napsat (což u firemních hráčů není vždycky tak jisté). A tak jsme si s Hannym dali ještě pár panáků a probrali to ještě do větších detailů (ach to ráno…). Abych Hannyho trochu upřesnil – Bugera není Mesa, hraje trochu jinak. Znám Hannyho aparáty a zvuky, takže vím, že na Bugeře si je schopen nastavit také ten, který mu vyhovuje, ale Mesa hraje trochu jinak – to není na škodu, každý zesilovač je trochu jiný (naštěstí – a naštěstí i kytaristé se liší).

No řekněte sami – nepřijde vám to jako PR článek? Ale vážně to takhle vidím a vážně se mi tahle rocková Bugera 333XL líbí…

12►